Popis území

Budyně nad Ohří je město v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Na území o rozloze 33,58 km2 žije přibližně 2165 obyvatel.

Z geomorfologického hlediska je zájmové území součástí soustavy Česká tabule. V rámci České tabule náleží území do podsoustavy Polabská tabule, oblasti Dolnooharská tabule. Z toho údolí Ohře je součástí celku VIB-1c - Terezínská kotlina. Typologicky jde o rovinu akumulačního rázu v oblasti nižších fluviálních teras a údolních niv.

Geograficky a orograficky jsou zajímavé štěrkopískové terasy Labe, které dosahují místy výrazného relativního převýšení, které následně determinuje inundaci. Nejnižším bodem území je hladina Labe u Lounek, nejvyššími body jsou vrchol Řípu (459 m n. m.) a vrchol Sovice (278 m n. m.).

Hydrologické údaje a hlásné profily

Severozápad zkoumaného zájmového území města Budyně nad Ohří je protnuto řekou Ohře a odkloněným ramenem Malá Ohře. Řeka teče v místně regulovaném korytu v bezprostřední blízkosti sídel částí Břežany nad Ohří, Kostelec nad Ohří, Budyně nad Ohří a Písty. Podél svého toku na území Budyně pojímá četné přítoky. Na Ohři je na území města stanoveno záplavové území. Dalšími toky, které ovlivňují povodňovou situaci, jsou Podbradecký potok, Mšenský potok a Tvrdodolská svodnice včetně všech přítoků.

Terén v zástavbě v zástavbě i mimo ni je členitý a lokálně svažitý. Lokalita je náchylná i na bleskové povodně mimo vodní tok.

Oblast zájmového území náleží do povodí Labe (ZVM 1:50 000 listy č. 02-43, č.02-44, č.12-21 a č.12-22), číslo hydrologického pořadí 01-12-03-037 až 045 mezipovodí Labe a 01-13-04-039 až 067 mezipovodí Ohře.

Řeka Ohře pramení u Wiesenstadtu ve výšce 752 m n. m. a ústí zprava do Labe u Litoměřic ve výšce 143 m n. m. Plocha povodí je 5613,7 km2, průměrný průtok u ústí do Labe činí 37,94 m3 × s-1.

Záplavové území na řece Ohři do vysoké míry kopíruje pás údolní nivy – kapacita řečiště je vzhledem k morfologii údolní nivy značně omezená a jsou zde úseky toku, které nestačí převést ani na jednoletou vodu. Jedná se však o původní zachovalé a tím ekologicky vysoce hodnotné lužní lesy a břehové porosty, kde vybřežením toku nedochází k žádným škodám. Při vyšších průtocích (nad Q5)už jsou ale zaplavovány i části okolních obcí a zejména rekreační objekty v blízkosti koryta toku.

Místními částmi mimo dosah rozlivu Mže a Kosího potoka protékají drobné vodní toky a vodoteče. Obzvlášť členitý terén napomáhá vzniku bleskových povodní. V případě nahodilých přívalových srážek může dojít k náhlému navýšení stavu v tocích a rozlivu směrem k zástavbě a následnému ohrožení zdraví a majetku obyvatel prakticky nezávisle na aktuálním období. Případný souběh povodňových situací na Mži, Kosím potoce a bleskových povodní na drobných tocích nebo i v oblastech bez vodního toku by mohl být i katastrofický.

Stav na Ohři se pro potřeby povodňového orgánu města řídí dle hlásného profilu kat. A Louny ve správě ČHMÚ Ústí nad Labem. Nápomocný pro rozhodování obce může být také profil kat. B Žatec a profil kat. A: Stranná. Monitoring stavu na hlásných profilech je k dispozici na webových stránkách ČHMÚ a Povodí Ohře, s. p.. Evidenční listy profilů náleží k přílohám povodňového plánu.