Orlické Podhůří Ústí nad Orlicí (ORP), kraj Pardubický 9:2:8

Nejdůležitější preventivní technická protipovodňová opatření je možné pro přehlednost rozdělit do tří kategorií:

• Stacionární protipovodňová opatření;
• Mobilně stacionární protipovodňová opatření;
• Mobilní systémy.

Stacionární protipovodňová opatření

Stacionární (neboli stálá, nepohyblivá) protipovodňová opatření jsou zpravidla pozemkové úpravy velkého rozsahu, jakými jsou například stavby dopravních cest, budování přehradních nádrží nebo rozsáhlá výstavba budov, je nutné provádět v souladu s územním plánováním a ve spolupráci s dotčenými vodoprávními orgány veřejné správy a samosprávy.

Jedná se zejména o:

• Provádění pozemkových úprav s důrazem na vodohospodářská opatření,
• Budování protierozních vsakovacích a odlehčovacích nádrží,
• Trasování výstavba dopravních cest a liniových staveb (zamezení nebo využití hradicího efektu),
• Budování údolních nádrží se stanoveným manipulačním řádem ve vhodných profilech,
• Regulace a stabilizace toků v zastavěných územích obcí,
• Výstavba a obnova malých vodních nádrží, suchých nádrží (poldrů).Ochrana před povodněmi v územním plánování. Praha: Ústav územního rozvoje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Odbor územního plánování, 2011. ISBN 978-80-87318-15-7.

Výstavba stacionárních povodňových systémů je technologicky, procesně, časově, organizačně a především finančně velmi náročná. Pozemkové úpravy respektující protipovodňovou ochranu jsou dlouhodobým procesem, při němž je třeba dbát na nákladovou efektivitu, makroekonomické důsledky, vliv na krajinu, na životní prostředí, na okolní obyvatelstvo, a na mnoho dalších faktorů.

Diskutovaným stacionárním protipovodňovým opatřením jsou tzv. řízené poldry, které se v současnosti uplatňují například v Bavorsku.

Mobilní systémy

Mobilní, přenosná nebo flexibilní protipovodňová opatření jsou technologicky a principielně velmi rozmanitá. Společnými prvky je užití velmi odolných materiálů a precizní zpracování jednotlivých komponent systémů k docílení co nejlepších výsledků. Na mobilní protipovodňové systémy jsou kladeny velmi vysoké nároky ohledně stability systému, chemické a fyzikální odolnosti, snadné manipulovatelnosti a skladovatelnosti, flexibilnosti rozměrů, ekologičnosti výroby i užití a samozřejmě účinnosti vůči povodním.

Nejčastěji užívanými mobilními protipovodňovými systémy jsou:

• Pytle s pískem v různých modifikacích (vč. velkokapacitních „bagů" na písek);
• Zešikmené konstrukce;
• Válcové nebo pytlové zábrany plněné vodou;
• Plně mobilní hradidlová a membránová hrazení atd.

Mobilní systémy protipovodňové ochrany mohou být, díky své flexibilnosti použití velmi účinným nástrojem při omezování účinků povodní.

Mobilně stacionární protipovodňová opatření

Jak již název napovídá, nacházejí se mobilně stacionární protipovodňová opatření na rozhraní mezi nepohyblivými, fixními systémy protipovodňové ochrany a těmi mobilními, přenosnými systémy. Jedná se většinou o protipovodňové hráze, jejichž kotevní část je pevně zabudována v zemi a v případě nastání povodňové situace se instalují samotné hradící prvky. Tyto prvky jsou sami o sobě přenosné.

Jedná se především o hradidlové a membránové zábrany vkládané do připravených rámů instalovaných zpravidla ve větších městech.