Popis území

Obec Žichlínek ležící přibližně 2 km jihovýchodně od Lanškrouna na cestě do Moravské Třebové. Žije zde necelý tisíc obyvatel. Katastrální výměra obce je 10,72km2. Nachází se v nadmořské výšce 348 m n. m. Celá zástavba obce, jakož i téměř celé její katastrální území leží v Čechách, ale několik parcel při jižní hranici obce původně náleželo ke katastru sousední obce Rychnov na Moravě a tak území obce zasahuje v současné době i na Moravu.

Obcí protéká Moravská Sázava. Tato řeka pramení na jihozápadním úbočí Bukové hory v nadmořské výšce 780 metrů. Protéká Sázavským údolím a Lanškrounskou kotlinou. Mezi Žichlínkem a Krasíkovem řeka mění směr ze severo-jižního na přibližně západo-východní a odtéká směrem na Moravu. Po cestě posbírá několik menších přítoků a končí u Zvole (okres Šumperk), kde se v nadmořské výšce 264 m z pravé strany vlévá do řeky Moravy. Pravostranným přítokem Moravské Sázavy je Lukovský potok, pramenící u vesnice Helvíkov. Na horním toku odvádí srážky ze severního cípu Hřebečského hřbetu, protéká Helvíkovem a dále kolem obce Anenská Studánka. V dolním toku prochází Lanškrounskou kotlinou, konkrétně protéká Damníkovem a Lukovou. Posledně jmenovaná obec dala potoku jméno. Za Lukovou se v nadmořské výšce 330 m vlévá do Moravské Sázavy. V neobydlené části k. ú. Žichlínek protéká Lubnický potok, je levostranným přítokem Moravské Sázavy.

Žichlínský poldr vznikl na toku Moravské Sázavy jako reakce na katastrofální povodně v létě 1997. Hráz poldru se nachází podél toku Moravské Sázavy v obci Žichlínek. Smyslem poldrů je snížení kulminačních přítoků vodních toků. Plocha zátopy činí 186 ha a retenční objem 5,9 mil. m3. Celková délka hrází 1 574 m při maximální výšce 7,6 m. Žichlínský poldr je zajímavá stavba. Jejím nejvýznamnějším přínosem je protipovodňová ochrana měst Litovel a Olomouc, dále také zlepšení územního systému ekologické stability a zvýšení rozmanitosti živočišných a rostlinných druhů

Na katastrálním území obce se nachází několik malých vodních děl, která představují zdroj ohrožení z hlediska vzniku zvláštní povodně. Tento scénář je však velmi málo pravděpodobný.

Pro účely povodňového plánu bylo využito mapových podkladů ze serverů Vodohospodářský portál   a Mapy. cz. 1