Prevence povodní je považována za nejpodstatnější prvek protipovodňové ochrany. Dominantní je zde úloha územního plánování při prevenci povodní vycházející ze zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů a ze zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (Vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Je třeba zdůraznit, že územní plánování má jako jeden z úkolů vytyčeno redukování nebezpečí vyplývající z živelních pohrom a vytváření podmínek pro následné odstraňování jejich dopadů. Tento cíl má být naplňován s ohledem na životní prostředí. Jedná se ve své podstatě o vytyčení záplavových území a jejich správné zanesení do územních plánů – omezení zástavby na tomto území výrazně zredukuje případné povodňové škody.
Hlavním podkladem pro činnost v rámci územního plánování jsou územně analytické podklady. Tyto se pořizují a průběžně aktualizují po celém území České republiky ve dvojí podrobnosti: pro správní území všech obcí s rozšířenou působností a pro správní území všech krajů.
Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci.
Tyto podklady jsou pořizovány obecními úřady obcí s rozšířenou působností a krajskými úřady. Východiskem jsou pak průzkumy území a údaje o území, jež jsou poskytovány orgány veřejné správy (zřízenými právnickými osobami) a vlastníky dopravní a technické infrastruktury.
Územně analytické podklady mají více než 150 podkategorií. Pro problematiku povodní je nejdůležitější sledování aspektů z oblasti vodního hospodářství a ochrany před povodněmi jako jsou záplavová území, aktivní zóny záplavových území, objekty a zařízení protipovodňové ochrany a území určené k řízeným rozlivům povodní.
Územní plánování je jednou z hlavních aktivit Ministerstva pro místní rozvoj ČR, které pro tuto činnost využívá strategického nástroje politiky územního rozvoje. Zde se stanovují a konkretizují úkoly územního plánování a vymezují se jejich souvislosti v rámci mezinárodních vztahů, udržitelného rozvoje apod.
Pro účely rozvoje území je pořizována územně plánovací dokumentace. Jedná se o tyto dokumenty: Zásady územního rozvoje, Územní plán a Regulační plán. Při utváření územně plánovací dokumentace, na kterou jsou kladeny vysoké požadavky z hlediska komplexnosti, odbornosti, geografické návaznosti atd., je třeba zohlednit mimo jiné i celou řadu faktorů, které mohou ovlivnit vznik a průběh povodní. Jsou jimi především studie, zkušenosti a vyhodnocení povodní, které zasáhly území v minulosti, geomorfologické poměry v regionu (sklonitost území, odtokové poměry atd.), geologické a hydrogeologické poměry (půdní eroze, směry odtoku atd.) a stav povodí i konkrétních vodních toků (umělá úprava povodí, zajištění toku, hradící efekt staveb atd.).
Citlivá a vhodná aplikace územně analytických podkladů do územně plánovací dokumentace a jejich následné využití při plánování zástavby (například situování veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, které mají svou podstatou snižovat ohrožení území) vede k redukování povodňových škod a snížení nebezpečí plynoucího z povodní.