Mezi kritická místa se všeobecně řadí mosty, můstky, lávky a zatrubnění toku s nedostatečnou průtočnou kapacitou, případně umělé a živé ploty postavené přes koryto toku. Při snížení průtokové kapacity nebo ucpání dochází k zpětnému vzdutí a vybřežení vody z koryta toku.

Mezi kritická místa můžeme dále řadit i oblasti se zvýšenou pravděpodobností vzniku povodňové situace - místa situovaná velmi nízko nad hladinou blízkých vodních toků a vodních děl, oblasti v bezprostřední blízkosti břehů apod.

Rychlé odkazy:      Vodní plochy a nádrže              Místa omezující odtok               Ohrožené objekty                Bleskové povodně

             

Dolní Podluží je poslední obcí na Lužničce, než vstoupí Lužnička na území Německa. Před Dolním Podlužím leží Horní Podluží a Rybniště, na kterém Lužnička pramení, tudíž informace o stavu a vývoji povodňové situace na toku Lužničce jsou dobře známy od Rybniště a Horního Podluží. Vážným a kritickým místem je přítok do Lužničky a to Bílého s Lesenským potokem, které se těsně na začátku katastrálního území stékají a v minulosti tyto toky měly za následek vytvoření povodňové situace v Dolním Podluží, aniž by Lužnička dosáhla prvního povodňové aktivity. Z tohoto pohledu je velmi kritické místo soutok těchto toků a je důležité tento soutok monitorovat v případě jakéhokoli zvýšeného množství dešťových srážek Stožeckého sedla (kopec Šébr). K tomuto monitoringu využíváme srážkoměru, který je umístěn v obci Jiřetín pod Jedlovou, který nám může poskytnout dobrou informaci o situace právě na této hoře.

Dalším největším rizikovým místem je jez s hradidly a náhonem, který se nachází v dolní části Dolního Podluží, jehož manipulace při zvýšených průtocích může mít velmi vážné důsledky pro povodňovou situaci na tomto území. Nezanedbatelnou úlohy mají i drobné přítoky do Lužničky, které protékají osídleným územím a mají za následek lokální zaplavení území a vytváření povodňové situace v těchto oblastech.

Obecně lze konstatovat, že povodňová situace na území Dolního Podluží je v posledních letech tvořena rychlými náhlými dešťovými srážkami, které mají za následek tzv. bleskovou povodeň, nicméně největší událostí v této oblasti byla povodeň v r. 2010, která vznikla na základě velmi intenzivních srážek během dvou dnů, které se pohybovaly kolem 250 mm za 48 hodin.