Kritická místa

Mezi kritická místa se všeobecně řadí mosty, můstky, lávky a zatrubnění toku s nedostatečnou průtočnou kapacitou, případně umělé a živé ploty postavené přes koryto toku. Při snížení průtokové kapacity nebo ucpání dochází k zpětnému vzdutí a vybřežení vody z koryta toku.

Mezi kritická místa můžeme dále řadit i oblasti se zvýšenou pravděpodobností vzniku povodňové situace - místa situovaná velmi nízko nad hladinou blízkých vodních toků a vodních děl, oblasti v bezprostřední blízkosti břehů apod.

Rychlé odkazy:      Vodní plochy a nádrže      Místa omezující odtok     Ohrožené objekty      Bleskové povodně

Skalický p. (někdy Okrouhlický p.):

Skalický potok je veden v regulovaném korytě o kapacitě Q20, vyjímku však tvoří cca 50 metrů dlouhý úsek v severní zastavěné části území Skalice, kde je to regulován v užším korytě o kapacitě nižší než Q10. Tato oblast včetně objektů sousedících s tokem lze označit za první rozlivovou oblast na území Skalice, zde vod a v případě nastání povodně vybřežuje jako první. Jedná se zejména o ohrožené objekty č. p. 198, 178 a 565. Vlivem rozlivu mohou však být ohroženy i blízké objekty a komunikace.

Po toku níže se k toku přidává první ze tří pravobřežních přítoků. Oblasti soutoků lze označit taktéž za kritické, neboť tyto přítoky koncentrují většinu splachů z oblasti západně od obce a výrazně navyšují stav v korytě Skalického p..

U duhého pravobřežního přítoku je ohrožen objekt č. p. 220. V blízkosti mostu u pošty identifikuje další výrazně ohrožené objekty č. p. 131 a č. p. 240.

Záplavové území na toku není stanoveno, avšak povodně v r. 2010 poukázali na ohrožující potenciál Skalického potoka od vtoku do zastavěného území prakticky až po soutok se Šporkou.

Šporka:

Před soutokem se Skalickým potokem lze za kritické místo označit odkalovací nádrž – v případě intenzivních srážek hrozí hromadění nečistot v odtokových kanálech, přetečení hráze nebo její poškození (v krajním případě poškození hráze s následkem zvláštní povodně).

Lokální vybřežení dále hrozí na pravý břeh cca 250 před soutokem až po samotný soutok (viditelné i na schématu Přibližného rozlivu při povodních 2010 na předchozí straně).

Pod soutokem Šporka pokračuje většinou v regulovaném širokém korytě a je třeba dbát na průtočnost pod mosty a lávkami.

Další kritické místo po toku níže od obecního úřadu je oblast, kde je zatrubněn kanál pod hřbitovem a školou, který odvádí výrazné extravilánové splachy ze stráně na severozápadě. V případě přeplnění kapacity zatrubnění dochází k vyvěrání vody na povrch a ohrožení přilehlých objektů a také ohrožení zdraví obyvatel v blízkosti večerky U Honzy.

V oblasti pod soutokem s pravobřežním přítokem hrozí rozliv mimo koryto až po oboru s drobným rybníčkem na levém břehu Šporky.

U hranice s katastrálním územím obce Česká Lípa je tok mírnější a hrozí zde vznik rozsáhlých lagun, které mohou zasahovat i na soukromé pozemky – v blízkosti objektů č. p. 4 a ev. č. 121.